Švýcarské Alpy, 2582 m n. m. Tři hodiny chůze z nejbližší civilizace v údolí, vysokohorská krajina. Stavět zde či nestavět? Jak se v tomto prostředí zachovat? Jakým technickým způsobem chatu postavit? Jaký typ lidí ji bude navštěvovat? A proč vlastně chodíme do hor? Co nás tam žene? Chceme utéct od civilizace? Chceme být blíže nebi?

Navržená chata se snaží být pokorná a nenápadná. Archetypální tvar dodává pocit důvěrnosti uprostřed hor. Nemá důvod přitahovat pozornost: při pěkném počasí tvoří záda hostům sedícím na terase a užívajícím si výhled, při nevlídném najdou hosté úkryt v interiéru. Hlavní prostorou chaty je jídelna. Zde se lidé setkávají, sdílí své zážitky, ohřejí se u kamen. Je malá, intimní, pobízí ke sbližování. Kamenné zdi původní chaty byly zachovány, malá okna evokují pocit bezpečí před vysokohorským počasím. Jednoduché dřevěné obklady a mobiliář používáním přirozeně stárnou a vepisují do sebe příběhy.